Řekne-li se „korunovační klenoty“, nejeden Čech si vybaví virové onemocnění, jež v první polovině května 2013 vyvolalo v prezidentu Zemanovi na virózu kapku nestandardní chování. Video na YouTube s názvem Becherovka Zemond mělo k 13. 7. 2014 téměř jeden milion zhlédnutí. Doufejme, že Zemanovo vrávorání u korunovačních klenotů do budoucna nezastíní exkluzivitu této kolekce. Můžeme naopak – s notnou dávkou sarkasmu a možná i naivity – věřit, že jedna z mnoha zemanovských kauz vzácnou kolekci popularizovala, aktualizovala a přiměla alespoň pár čtenářů bulvárních plátků, aby si ve snaze o dovzdělání dohledali, co to vlastně korunovační klenoty jsou.

Korunovační klenotyKorunovační klenoty (korunovační insignie, regalia) jsou jedinečné ikonické předměty, které se používají jako atributy vlády při slavnostních příležitostech, zejména při korunovaci panovníka nebo významných výročích státu. Korunovační insignie jsou symbolem panovníkovy moci a nejčastěji se skládají z koruny, žezla, jablka, meče, pečetě, erbu, korunovačního prstenu a trůnu. Tyto vzácné sbírky bývají vyhotoveny ve zlatě, což dokazuje všeobecně platné výjimečné postavení tohoto kovu. Nejstaršími evropskými korunovačními klenoty jsou lombardská koruna z druhé poloviny 9. století, koruna a jablko císařů římských z 10. století a uherská koruna, jejíž části pocházejí z období od 11. do 13. století. Po nich následuje česká Svatováclavská koruna z roku 1346; ostatní prvky se staly součástí českých korunovačních klenotů později.

Pojďme si české korunovační insignie přiblížit. Karel IV. (14. 5. 1316–29. 11. 1378) byl 11. 7. 1346 zvolen římským císařem jako protikandidát Ludvíka Bavora. Dne 26. 8. 1346 padl v bitvě u Kresčaku Jan Lucemburský, otec Karla IV., a panovníkem se automaticky stal Karel. Pro pražský korunovační ceremoniál nechal vytvořit honosnou korunu, zvanou Svatováclavská. Po Ludvíkově smrti se Karel IV. stal vysoce respektovanou osobností nejen v národním, ale i globálním rozměru. Jak se praví v publikaci Osobnosti českých dějin, „počal z Prahy systematicky budovat politické a kulturní centrum západního křesťanstva“. O tom svědčí založení pražské univerzity, Nového města pražského i hradu Karlštejna. Právě tam, v kapli sv. Kříže, obrazová galerie sestávající ze sto dvaceti devíti světců symbolicky střežila říšské korunovační klenoty.

Souprava nyní zahrnuje Svatováclavskou korunu (koruna ze zlata o ryzosti 22 karátů je ozdobena 96 drahými kameny a perlami, také liliemi sahajícími do výšky 19 centimetrů; váží 2358,04 gramů, průměr čelenky je 19 až 21 centimetrů) s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské žezlo (zlato o ryzosti 18 karátů, délka 67 cm a hmotnost 1013 gramů, zdobeno drahými kameny) s pouzdrem, královské jablko (vyhotoveno ze zlata o ryzosti 18 karátů, i s křížem měří 22 cm, má hmotnost 780 g, rovněž zdobeno drahými kameny) s pouzdrem a roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž a obřadní korunovační meč. Koruna, žezlo a jablko jsou uloženy v korunní komoře v chrámu sv. Víta, nejnedostupnějším místě Pražského hradu. Dveře, stejně jako pancéřová skříň, mají sedm zámků a k jejich otevření je potřeba sedm klíčů – po jednom je má k dispozici sedm významných osobností České republiky. Roucho je uchováno v klimatizovaném depozitáři ve Sbírkách Pražského hradu. Kříž a meč jsou vystaveny ve stálé expozici Svatovítského pokladu na II. nádvoří.

První veřejná expozice se uskutečnila v roce 1929 při příležitosti 1000. výročí smrti svatého Václava. Klenoty byly dosud vystaveny celkem dvanáctkrát (1929, 1945, 1955, 1958, 1968, 1975, 1978, 1993, 1998, 2003, 2008, 2013). Zatím poslední – zde už vzpomínaná – výstava proběhla v květnu 2013 při příležitosti přímého zvolení Miloše Zemana prezidentem České republiky.

Autor: Michaela Kašičková