Vladimír PutinKontroverzní politik Vladimir Putin je v médiích dlouhodobě diskutovanou osobností. Vlnu rozporuplných ohlasů nedávno zvedla prohlášení dvou světových politiků. Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová připodobnila taktiku Vladimira Putina v řešení rusko-ukrajinských vztahů k postupům, které známe od Adolfa Hitlera nebo Josifa Stalina. Srovnání současného ruského prezidenta s německým diktátorem si neodpustil ani britský princ Charles.

Tato tvrzení – jakkoliv byla třeba pronesena s nadsázkou nebo následně dezinterpretována okolím – jen tak nikdo „neodpáře“ ani Putinovi, ani těm, co je veřejně pronesli. Co se ale médií týče, ztratila pro ně tato jednorázová záležitost na aktuálnosti. Jaké téma je naopak stále naléhavé a medializované v souvislosti s Putinem? Například projekt Dvouhlavý orel, který byl spuštěn na jaře 2014.

Hlavním motivem projektu je zabránit devalvaci rublu, chránit Rusko před měnovou krizí a měnovou válkou, vytvořit státní vyrovnávací platební systém, vedle toho oslabit ekonomiky Evropské unie a Spojených států amerických. Rusko si dokonce explicitně klade za cíl zbavit svět nadvlády Ameriky a jejího dolaru. Vláda vyžádala od Centrální banky Ruské federace zahájení produkce rublových zlatých mincí obsahujících 0,1244 trojské unce čistého zlata o průměru 18 milimetrů, s ražbou dvouhlavého orla se štítem a korunou. Mince by se měly stát alternativou k americkému dolaru a k euru při obchodech se zásobami energie. Už po prvním měsíci Rusko zaznamenalo značné výsledky, zejména v oblastech diverzifikace rezerv ve prospěch zlata a snižování držby amerických státních dluhopisů.

Zlatý rublPodle Světové rady pro zlato (WGC) Rusko v minulých pěti letech zdvojnásobilo své zlaté rezervy. Putin využil finanční krize, aby během několika málo let vybudoval pátou největší zlatou rezervu. Ruská centrální banka oznámila 20. května na svých internetových stránkách, že Rusko v minulém měsíci nakoupilo 900 000 uncí zlata za 1,17 miliard dolarů. Ruské rezervy tak vzrostly na 34,4 milionů trojských uncí z březnové hodnoty 33,5 milionů. I nadále stát nakupuje každý měsíc investiční zlato v hodnotě kolem půl miliardy dolarů. Zlato v současnosti zaujímá téměř 10 % celkových devizových rezerv Ruska – stát však stále zaostává za průměrem devizových rezerv hlavních centrálních bank, jako jsou Federal Reserve system (Fed; Federální rezervní systém spojených států amerických), Deutsche Bundesbank nebo Banque de France.

Vojenský analytik Martin Koller vnímá zlatý rubl jako příslib stability proti dolaru, současné celosvětově obchodovatelné měně. Domnívá se také, že Rusko by mohly následovat další státy společenství BRICS (společného hospodářského uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky). Jenže, nad projektem se nutně nabízí problém nastíněný v úvodním odstavci tohoto textu: Měna, se kterou se má na světovém trhu obchodovat, musí vyvolávat všeobecnou důvěru. A o Putinovu (nejen) mediálnímu obrazu se pozitivní slova často hledají skutečně obtížně...

Autor: Michaela Kašičková