Pojďme na to lingvisticky. Kolokabilita lexému jablko je poměrně bohatá, takže se v jeho těsné blízkosti otevírají různé syntaktické pozice. Jednou z možností je třeba adjektivum ve funkci přívlastku shodného; hned nás napadne, že jablka bývají kulatá, zralá, nezralá, přezrálá, červivá, nahnilá, shnilá, šťavnatá, moučnatá, červená, zelená, žlutá, chutná… Jablko ale může být také zlaté!

Fanoušci počítačových her si jistě vybaví zlatá jablka z Minecraftu. Zlaté jablíčko vás tady může vymanit ze spárů smrti. Jako jediná minecraftová potravina se totiž neprodleně vlije přímo do srdíčka v health baru, čímž vás ušetří frontě na regeneraci zdraví v hunger baru. Nákupní maniaci si pod zlatým jablkem připomenou populární obchodní centrum, intelektuálové brodící se napříč knihkupectvími zase osobitou poetiku Jana Skácela („V lese na zlaté jabloni / rozkvétá večer, přes den roste / a v pohádce je všechno prosté / z ryzího zlata jablko. / Kdo utrhne je, pověz, kdo?“) nebo Milana Kundery (povídka Zlaté jablko věčné touhy), případně historický román Zlaté jablko (v originále Der Goldene Apfel – Geschichten aus der Geschichte) Sigrid-Marie Größingové. Tento stručný výčet slouží jako důkaz toho, že jmenovaná konotace je v jazykovém obrazu světa ustálená a ukotvená. Kde se ale vzala? Odpověď hledejme třeba ve Starých řeckých bájích a pověstech.

undefined

Pověst je notoricky známá: Než se trojský princ Paris narodil, jeho matka měla sen, že porodila hořící pochodeň a celá Trója shořela. Symbolika byla nad slunce jasná – Paris přinese zkázu. Chlapec byl proto ihned po narození odložen v horách. Řecká mytologie a antické tragédie ovšem jednohlasně praví, že před osudem utéct nelze. V božském světě, který probíhal v časové paralele s tím lidským, se měla konat svatba bohyně Thetis s člověkem. Na svatbu dostali pozvánku všichni bohové – až na bohyni sváru Eris. Naplněná touhou po pomstě utrhla ze zahrady Hesperidek zlaté jablko. Za chvíli už jablíčko opatřené nápisem „Té nejkrásnější bohyni“ putovalo mezi Héru, Athénu a Afroditu. Když Paris coby pastýř hlídal své stádo, tři bohyně jej požádaly, aby zhodnotil, která z nich oplývá největším půvabem. Podle Parida to byla Afrodita. Ta mu odměnou slíbila, že se ožení s nejkrásnější ženou na světě, spartanskou královnou Helenou. Bohyně mu také odtajnila jeho původ a Paris se záhy vydal do Tróji, kde se představil svým biologickým rodičům. Později se setkal s Helenou a přiměl ji, aby s ním utekla. Útěk způsobil válku trvající celých deset let. Trója byla nakonec vybrakována a srovnána se zemí. Zlaté jablko, zvané také jako Paridovo zlaté jablko nebo jablko sváru, tehdy způsobilo ohromnou tragédii.

Jenže když se od bohů a antických hrdinů vrátíme do současného světa, zjistíme, že význam se objevuje v pozměněných nebo dokonce zcela odlišných proměnách. Minecraftové zlaté jablko funguje jako všelék a obchodní centrum jistě nechce zákazníkům způsobit zkázu s katastrofickými následky. (Pokud nepočítáme finanční vykrvácení, řekli by zlí jazykové.) Jak je vidno, jazykový vývoj a proměna užívání některých slov české slovní zásoby občas zamotají hlavu i lingvistovi.

Michaela Kašičková